Co dělat, když chcete zajistit správný vývoj nervové
soustavy vašeho dítěte?
Správná výživa, podpora správného psychomotorického vývoje (zbytečné
neurychlování, cvičení v souladu s aktuálními schopnostmi dítěte) a
snížení množství stresu v těhotenství a při porodu jsou ty nejzákladnější
pilíře.
Nervové buňky se vyvíjí v prvních měsících těhotenství,
proto strava a psychika maminky mohou ovlivnit aktivitu mozku.
V prvních šesti měsících života miminka je pro vývoj nejdůležitější
kojení, mateřské mléko je koktejl všech potřebných látek, nejen z hlediska
výživy, ale i imunity a psychiky.
V dalších měsících jeho důležitost neklesá. V této
době je vhodné postupně zařadit příkrmy, aby se dítě seznámilo s chutěmi a
konzistencí potravy.
Já doporučuji metodu BLW (baby lead weaning), kdy má dítě
možnost jídlo prozkoumat a samo si vybírá z nabídnutých potravin.
Pojďme se podívat, které potraviny bychom měli zařadit do
nejen dětského jídelníčku.
Nervová buňka má své výběžky obalené myelinem, který
obsahuje velké množství tuků, proto
je potřeba potravou dodávat určité druhy lipidů.
Pro tělo jsou důležité omega-3-nenasycené kyseliny, které si
neumí samo vytvořit.
Mezi ně patří AA, EPA a DHA.
Jsou důležité pro vývoj mozku a správnou funkci nervové
soustavy, tvoří součásti buněčných membrán.
V jakých potravinách je najdete? V tučných rybách,
semínkách ořeších. Doporučuji za studena
lisované oleje, nejkvalitnější je z vlašských
ořechů.
Lněné semínko
obsahuje velké množství ALA, ze které se tvoří další mastné kyseliny. Tato
semínka jsou variantou ke konzumaci ryb.
Avokádo je plné
kvalitních tuků, minerálních látek a vitamínů, doporučuji ho zařadit mezi první
příkrmy.
Dalším výborným zdrojem jsou konopná a dýňová semínka.
Omega 3-mastné kyseliny, bychom měli přijímat až pětkrát
více než omega-6-MK.
Bohužel tento poměr je často otočený.
Omega 6 MK najdeme v sójovém, slunečnicovém kukuřičném,
bavlníkovém oleji a jiných.
Mozek spotřebuje velké množství kyslíku a glukosy a je
citlivý na jakýkoliv výkyv.
Bílý rafinovaný cukr však nepřiměřeně stimuluje CNS, dávejte
přednost přirozeně se vyskytujícím cukrům v ovoci a polysacharidům
v obilovinách a pseudoobilovinách (pohanka, amarant, quinoa..)
Bílkoviny jako
zdroj aminokyselin jsou také velmi důležité. Aminokyseliny se neúčastní jen
stavby buněk ale i aktivního transportu látek mezi neurony, jsou tedy důležité
pro rychlost našeho myšlení.
Některé aminokyseliny patří mezi esenciální, tzn. tělo si je
nedokáže vytvořit a proto je důležité sledovat jejich přísun v potravě.
K těmto aminokyselinám se řadí leucin, izoleucin, lysin,
methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin. V období růstu jsou
důležité i semiesenciální AK arginin a histidin, které si tělo vytváří
v omezeném množství).
Tryptofan se
účastní syntézy serotoninu, který jako přenašeč ovlivňuje náladu, emoce, jeho
nedostatek vede k depresím, poruchám spánku a jiným neuropsychiatrickým
poruchám.
Dále se z něj tvoří vitamín B3 – nikotinamid.
Tryprofan najdeme hlavně v ořeších a semínkách (kešu,
chia, alfalfa), datlích, řasách, fenyklu, špenátu, sýru, kakau a zelených
potravinách
Jeho využitelnost zvýšíme současným příjmem potravin
s vitamínem B6.
Valin ovlivňuje
metabolismus neurotransmiterů, najdeme ho v čočce, karobu a živočišných
produktech.
Fenylalanin je
prvotní molekulou, ze které se v těle tvoří neurotransmitery dopamin,
adrenalin a noradrenalin. Najdeme ho v ořeších, kvasnicích, čokoládě, obilovinách a zejména v sýrech a masných
produktech.
Jeho nedostatek se může projevit zmateností, depresí a
poruchami chování.
Histidin se
účastní na tvorbě obalu nervů – myelinu, tím ochraňuje CNS před vznikem
degenerativních chorob. Jeho zdroje jsou hrášek, řepa, křen,
ředkvičky, česnek, cibule, celozrnné potraviny,
vlašské ořechy, soja, maso i zelené potraviny.
Pestrá strava plná vitamínů je pro fungování naší nervové
soustavy důležitá, stěžejní jsou zejména vitamíny skupiny B a D.
Náš mozek potřebuje přísun vitamínů B1, B3, B6, B12 a
kyseliny listové.
B vitamíny se v přírodě vyskytují pohromadě, jako
B-komplex, pokud se nejedná o závažný deficit, nemá smysl je podávat izolovaně,
důležitá je pestrá strava, tím se zlepší jejich využitelnost.
Tyto vitamíny jsou v potravě často zastoupené, ale
pokud dáváme přednost prefabrikovaným potravinám, můžeme trpět jejich
nedostatkem. Vitamíny B se podílí na tvorbě neurotransmiterů.
B1 (thiamin) se
podílí na zpracování cukrů, které jsou palivem pro mozek a také zasahuje do
metabolismus aminokyselin leucinu, isoleucinu a valinu, které jsme si už
zmiňovali. Jeho vstřebávání brání rafinovaný cukr, káva, bílá mouka, kofein a
čaj. Ničí se teplem, konzervací i mražením.
Jeho nedostatek se projeví jako podrážděnost, únava a
nesoustředěnost. Častý bývá u alkoholiků, matky alkoholičky v těhotenství tedy
své dítě ohrožují nejen kvůli toxicitě alkoholu.
Zdrojem thiaminu jsou kvasnice, ořechy a celozrnné
obiloviny.
B3 (niacin) se
také účastní štěpení cukrů a je nezbytný pro správné fungování nervů. Nachází
se v kvasnicích, arašídech, slunečnicových semínkách, luštěninách a
pšeničných klíčcích.
Jeho nedostatek nebývá běžný, protože tělo ho dokáže vyrobit
z aminokyseliny tryptofanu.
Najdeme ho v avokádu, kvasnicích, banánech, celozrnných
obilovinách, kapustě, špenátu, ořeších.
B12 (kobalamin)
se prakticky nevyskytuje v rostlinné potravě, nebo je jeho množství malé a
kolísající.
Vytvářejí ho mikroorganismy jako bakterie a houby.
V těle se ukládá v játrech a jeho zásoby vydrží na 5-10 let. Lidské
tělo má horší schopnost jeho vstřebávání ze střeva, při deficitu je lepší
podávat ho v injekční formě.
Běžně je dostupný v živočišné potravě, najdeme ho i v
řase spirulině.
Jeho funkcí je přenos vzruchů mezi nervovými buňkami a
tvorba myelinu.
Nedostatek se může projevit brněním, slabostí, poruchou
paměti a soustředění, třesem a únavou.
Kyselina listová se
účastní metabolismu aminokyselin a nukleotidů a tím ovlivňuje tvorbu DNA.
Je známá její důležitost v prvních měsících
těhotenství, kdy její nedostatek ovlivňuje utváření nervové soustavy a uzavírání
neurální trubice.
Zdrojem je listová zelenina, folát se ničí vařením.
Jeho hladinu mohou snižovat i určité léky – metotrexát,
antiepileptika.
Při genetické poruše v genu pro enzym MTHFR vázne přeměna kyseliny listové na její aktivní formu, proto by si těhotné ženy měly nechat
toto vyšetřit anebo suplementovat i aktivní formu vitamínu – metafolinu.
Antioxidanty jsou
látky, které brání poškození buněk kyslíkovými radikály. Tato skupina je rozmanitá a široká.
Patří sem vitamíny A, C, A, selen, zinek, betakaroten, koenzym
Q10, kyselina alfa lipoová, kurkumin, žen šen a další.
Antioxidanty působí kladně na cévy a tím zajišťují plynulý
průtok krve mozkem.
V přírodě se nachází v ovoci a zelenině, bylinkách
a koření, které zajišťují jejich dostatečné spektrum. Doplňky stravy nezajistí
takovou účinnost a mohou být i škodlivé.
Které potraviny jsou nejvhodnější? Obecně červené a modré
ovoce: ostružiny, maliny, borůvky, šípky, třešně, acerola a další.
Dýně, zelí, špenát, brokolice, mrkev, řepa, cibule a další
zelenina vám také poskytne bohatou dávku antioxidantů.
Žluté barvivo kurkumin
je neuroprotektivní látka, působí protizánětlivě. Mluví se o něm jako o
prevenci demence. Jeho působení zvýšíte v kombinaci s pepřem a
chilli, ale dětem můžete jen kurkumovým práškem přibarvit jídlo.
Pestrá strava je důležitá
a dodá vám více živin, než vitamínové doplňky. Pro děti vybírejte jídlo z kvalitních
zdrojů. Protože jím rostlinnou stravu, tento článek slouží i k uvědomění,
že většina důležitých látek lze získat touto cestou.